**Můj nick je PsyCHem0, a vítám tě uvnitř mého nečistého myšlení**

Duben 2018

Tears

15. dubna 2018 v 17:49 | PsyCHemO |  Depression
Padají na zem, ani nevím proč. Padají dolů. Proč se nevznesou a nepokropí tu suchou zem? Proč mi nevrátí ty chvíle s bližními? Proč nemohou vzkřísit zesnulé? Proč nekřísí lidi smutné? Proč pouze padají, zapíjí se do podlahy... Proč to všechno? Dlouho to trvá, a nic z toho stejně nevzejde... Mělo by mě to posunout vpřed a posilnit mě, ale upřímně mě to jen vrací do těch stavů. Neovládám to. Nejsem to já.
Venku prší. Nejsem to já.
Oni jsou zticha. Nejsem to já.

Nejsem to já a dlouho už ani nebudu.
Sbohem.

×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××
Droping tears
×××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××××

I'm not forsaken

9. dubna 2018 v 17:33 | PsyCHemO |  Creepypasty
Sedím již několik hodin zavřený v domě. Nemohu vycházet z domu. Doma se alespoň trochu zalévá pocit, že nejsem sám - ač sám bydlím (pokud nepočítáte mé tři kočky plemene Sphynx).
Proč nechci chodit ven? Mezi lidmi se cítím opuštěný. Neslyším je, nevidím je, nejsou u mě. Jsou mi jedinými přáteli. Ti lidé venku jsou monstra, monstra co čekají, až je pustíte do svého života. Věříte jim a dáte jim své přátelství. A oni se po pár letech otočí a do očí vám plivnou nenávistí.
Moji přátelé jsou jiní. Není jim vidět do tváře a přijdou pokaždé. Pokaždé co je potřebuji, přijdou a dají mi věci, které by mi lidé odmítli dát.
Jsou to reální přátelé, ti co nikdy neodejdou.
Jsou reální a jen pro mě.
Jsou mi vším.
Jsou to halucinace, ale já v nich vidím svůj život.
Oni jsou já.