**Můj nick je PsyCHem0, a vítám tě uvnitř mého nečistého myšlení**

Květen 2018

InCage.exe

21. května 2018 v 20:18 | PsyCHem0 |  Creepypasty
Před několika dny jsem spálil svůj počítač. Věřili byste tomu? Věřili byste tomu, že v dnešní době spálím něco, co je v dnešní době skoro miláčkem lidí? Ah... Pardon, měl bych to vysvětlit.
Minulý měsíc jsem hrál s kamarádem Unturned. Miloval jsem tu hru, bavilo mě představovat si svůj boj v apokalypse, boj s radiací...
Po hře jsem šel na fórum, které pojednává o tajemstvích a nových updatech do hry. Kliknul jsem na kolonku "Módy" a začal jsem si prohlížet nové módy do hry. Potom mou pozornost upoutalo lišta, která říkala: "Přežijte v multidimenzionální apokalypse! Stáhněte si náš nový modpack." A hádejte? Já idiot si to stáhnul. Zapnul jsem Unturned, a okamžitě jsem si všiml podivného hlavního menu. Byl černobílý, avšak barvy zombie zůstaly stejné. Když jsem se zrodil v tom světě... Tady to začalo. Cítil jsem chlad v místnosti a znenadání jsem omdlel. Hádám že mě to vhodilo do toho světa, protože jsem cítil podivný zápach. Mrtvolný zápach. Nenacházel jsem se ovšem ve světě Unturned. Byl jsem stále v naší dimenzi.
Co už naplat, musel jsem vstát a jít uklidit, neboť jsem ten puch už nemohl vydržet. To co jsem ale našel mě donutilo popadnout flašku vodky která ležela u dveří. Byla tam. Páchnoucí, hnijící a potrhaná. Zombie. Živila se něčím, ne, někým - mou sestrou. Zařval jsem ať ji nechá, ale zombie se otočila abych mohl poznat o koho se skutečně jedná. Má matka napadená tím virem se ke mně rozběhla. Uskočil jsem ve strachu a praštil ji flaškou. Paralyzovaná se skácela k zemi. Měl jsem čas na útěk a tak jsem popadl otcovu zbraň, lékárničku, a taky otcovu sekeru. Na víc nebyl čas.
Ano utekl jsem, byl jsem zbabělý, že jsem nechal matku umírat na virus.
Vyběhl jsem z domu a uvědomil jsem si že budu potřebovat nějakou ochranu před radiací. Okamžitě jsem sprintem vyrazil k policejní škole. Našel jsem zde plno vybavení - vestu, náboje do pistole, dlouhý armádní nůž a věci k první pomoci. Dokonce jsem našel i mechanický respirátor. Co mě ovšem překvapilo - nikde nikdo nebyl. Byl jsem tu sám? Za celou dobu mě nikdo neslyšel? A poté jsem to spatřil - praskliny ve zdech, prosvítalo v nich cosi zeleného. Utekl jsem do čtvrti se starými komunistickými bytovkami. Zde jsem si uvědomil fakt ze starých portálových her - pokud bych chtěl všechno vrátit zpět, musel bych zničit portál; a tím portálem byl můj počítač. Proto jsem se opět vrátil k sobě domů a započal jsem přípravu na destrukci svého počítače. Počítač jsem vypojil, vysypal jsem na něj střelný prach z nábojů a zapálil zápalnou šňůru.
Brzy přišel ohlušující výbuch a následně zápach ohně. Byl jsem šťastný, ale jen do té doby než jsem si uvědomil jednu věc... Byla to myšlenka která dojde každému hráči až po vykonání špatného rozhodnutí. Zničil jsem jedinou cestu ven!
Takže milý zlatý, pokud toTo č tež| pka €__O/(?˝˙!'($ßß1°°[}<Ł@#&@{ -----------------

*Program InCage.exe nepracuje správně, odstraňuji existenci z databáze*

Ty jsi tu také? Vítej v programu InCage.exe, nyní je tvá reálná existence smazána.